Není obchod jako obchod

Pokud jste se rozhodli, že si tento podzim na příští zimu koupíte nové lyže, určitě oceníte pár rad od nás. Radíme Vám zde, jak investovat své peníze do lyží tak, abyste s nimi byli na sjezdovce maximálně spokojeni a aby Vám vydržely v perfektní kondici pokud možno co nejdéle. Jinými slovy, popisujeme zde, jak by postupoval imaginární lyžař Homo Economicus.

Náš Homo Ecomomicus tedy došel k názoru, že potřebuje nové lyže, a co tedy teď s tím. Zajisté začne shromažďovat všechny dostupné informace o všech lyžích, které jsou na trhu k dispozici. Pročítá katalogy jednotlivých firem, lyžařské časopisy, výsledky různých lyžařských testů, sleduje diskuze na internetu, poslouchá rady od známých, vznáší dotazy do poradenských center a všechny informace postupně vstřebává. A teď nastává velmi důležitý moment. Konfrontuje všechny nasbírané informace se svými lyžařskými dovednostmi a potřebami. Je potřeba si uvědomit, jaké lyže vlastně potřebuje. Jinými slovy, proč by si měl kupovat lyže typu allmountain s šířkou 80 mm ve středu a více, když mimo sjezdovky netráví skoro vůbec žádný čas nebo jen velice minimálně a to spíše omylem. Takováto široká lyže se na upravených tratí velmi pomalu překlápí z hrany na hranu a je líná a málo hbitá. Takže sice má na nohou lyži, co v testu obdržela 6 hvězdiček z 5, ale sotva využije z poloviny její vlastnosti a že vlastně tato lyže není pro něj určena. Proč by si kupoval univerzální allround lyži, když vlastně miluje krásné dlouhé oblouky na upravených pláních, nebo se naopak vyžívá v krátkých zatáčkách? Nakonec by zjistil, že si koupil výbornou lyži, co umí sice jak krátký tak dlouhý oblouk ale ani jeden pořádně. Na kopci by nakonec poznal, že si měl koupit lyži z kategorie race carver a užívat si toho, co má vlastně na lyžování rád: „letět po sjezdovce jako vítr.“

Homo economicus si tedy v první řadě uvědomí, co ho na lyžování baví. Zda upravené tratě, dlouhý oblouk, krátký oblouk, prašan, boule, nebo je celý den ve snowparku. Pak se bude soustředit na kategorii lyží, která je pro něj určena. Moc dobře ví, že si rád lyžovaní užívá a že ona ta lyže, co zázračně umí vše, umí sice od něčeho kousek, ale dohromady vlastně nic.

Když si vybral kategorii lyží, která mu bude sedět, tak teď už jen vybrat tu správnou lyži napříč všemi značkami a koupit ji. V tomto má dvě možnosti. Buď zvolí nejlepší variantu, a to že věnuje výběru lyží 1-2 dny a v nějakém veřejném testu si vyzkouší pokud možno všechny modely lyží z dané kategorie, anebo si nechá poradit od profesionálů. První varianta je časově náročnější a samozřejmě také dražší, u druhé varianty se musí spolehnout na rady od profesionálů. Pokud tedy nemá čas a peníze nazbyt, musí si nechat poradit, ale jak pozná profesionála? Je sice hezké, když mu v obchodě prodavač o té lyži vykládá naučenou básničku a doporučuje mu ji, protože jich mají na skladě opravdu hodně. Nakonec ale také může zjistit, že daný prodavač nikdy v životě nelyžoval a plete si Pec pod Sněžkou se Zadovem. A nebo si Homo Economicus píše dlouhé emaily s prodejcem na internetu, aby nakonec zjistil, že daný korespondent kromě lyží nabízí i velmi kvalitní prací prášek a výhodně sadu školních potřeb a lyže překupuje od kohosi jiného a je si pouze stoprocentně jist, že ty lyže, co prodává, jsou takový ty dvě prkýnka, co zabírají zbytečně hodně místa v jeho meziskládku.

Homo Economicus tedy vždycky tyhle „pasti“, co na něj číhají jak na internetu, tak v kamenném obchodě prokoukne. Na internetových stránkách daného eshopu vždy koukne do kontaktů a podívá se, jestli za lyžařským eshopem stojí lyžaři nebo pochybný P.O. BOX beze jména, či velmi úspěšný prodavač počítačových her, který to taky „zkusil“ s lyžemi. V kamenném obchodě i v eshopu se vždy zeptá na osobní zkušenosti prodavače s danými lyžemi, aby zjistil, na základě čeho a proč vlastně mu ty lyže doporučuje. Těch důvodů může být totiž mnoho a ne všechny můžou být prospěšné pro našeho vzorového Homo Economica. Když tedy dospěje k závěru, jaké lyže mu budou přesně sedět, vyvstává poslední úskalí: cena. Homo economicus si velmi dobře uvědomuje, že jeho vybrané lyže mají obvyklou cenu a že je může sehnat +/- za tuto cenu. Nabízí-li jím vyhlédnutý obchod akční slevu, sežene je i o něco levněji. Když je však sleva u zcela nového modelu nižší například hned o 25 %, začne tušit, že asi není všechno v pořádku. Homo Economicus totiž moc dobře ví, že společně s novými lyžemi si kupuje i dvouletou záruku a tu mu může poskytnout jen obchod, za kterým stojí autorizovaný dovozce nebo výrobce, anebo přímo výrobce lyží a ne obchod, který lyže pochybně získal buď mimo autorozivaného dovozce, anebo dokonce ne zcela legální cestou.

Vrchol tohoto honu na co nejnižší cenu byl předloňský případ, kdy bohužel někdo zcizil větší množství nových modelů od jisté značky lyží, bohužel nebo snad díky bohu bez vázání. Daný „obchodník“ je začal nabízet na internetových aukčních serverech ze neskutečnou cenu 3 000 až 5 000 Kč bez vázání. Přitom se jednalo o lyže v hodnotě 15 000 Kč a více v setu s originálním vázáním. Na internetu sice upozorňoval, že se jedná o lyže bez vázání, ale to stovkám Homo NE-economicus nevadilo a nakupovali. Posléze zjistili, že na tyto lyže pasuje, díky originálnímu systému uchycení, pouze originální vázání. A to již daný pokoutný „obchodníček“ nemá, ale má ho pouze výhradní zástupce. Ten ho ovšem nikomu zvlášť neprodá, protože má všechny lyže napárované s vázáním a nechce podporovat tento nečistý prodej. Takže stovky Homo NE-economicus byly o 3 000 až 5 000 Kč lehčí a stále neměly lyže, na kterých by se dalo lyžovat. Pochopitelně náš „obchodníček“ nenabízel to, co je u kvalitních obchodů samozřejmostí, 14 denní vrácení peněz za nakoupené zboží, bez udání důvodu a jeho klienti měli holt smůlu, že mu skočili na lep.

Homo Economicus dobře ví, že jeho čas strávený na horách je vzácný a že si ho chce maximálně užít do posledního oblouku. Dobře ví, že dobré lyže vhodné na jeho styl jízdy tento požitek ještě umocní, a že když by náhodnou měli konstrukční vadu, že dostane od svého prodejce co nejrychleji nové. Nic neřeší, nepřepíná, nikam nevolá, nelamentuje, jen se v každém oblouku směje.